Kouzelná hůlka – sobotní prolog

Pokračujeme v oslovování trenérů s velmi jednoduchou, ale trošku záludnou otázkou. “Představte si, že máte kouzelnou hůlku a můžete cokoliv u své kategorie změnit. Co by to bylo?

Pro tentokráte jsme jako první zastihli trenéra staršícj žáků Black Angels. Sympatický pražský klub slaví obrovský úspěch v podobě postupu mužského A týmu do superligy. Jenže evidentně také matička města a nálad, Praha, kde až k ránu se chodí spát a není jen most a Hrad, řeší své velké problémy. “Chybí nám sportovní haly s patřičnými rozměry. V Praze je obrovská konkurence halových sportů. Pracujeme s omezenými prostory, často starší kategorie trénují na menších hřištích. Obecně bych pak změnil onu brzkou specializaci. Mezi šestým a čtvrnáctým  rokem by měla být rozmanitost, protože někteří hrají od šesti jen florbal a to je na škodu.”

Z opačného konce republiky byl Roman Čejka, jehož tým Škorpioni Dubňany hrál kategorii mladších žáků. “U nás jsou největší problém rozhodčí. Nejsou a neumí to. Tady na turnaji se kluci z domácího kraje snaží pískat vše a jasně nastavují hranice, co hráč smí a nesmí. U nás odpíská, začátek, branky a konec. To mě hodně trápí, kluci se potřebují učit hrou dle pravidel florbalu.”

Za nás jen dodatek k stanovisku trenéra z jižní Moravy, že to je dáno dlouhodobou nekompetentností lidí motajících se kolem mužů s píšťalkou v tamějším prostředí a jejich koncepce “nechat děti hrát”, což je v rozporu s pravidly florbalu. Krásné přirovnání je pak dopravní hřiště. Necháte tam děti jezdit na červenou, protože si chtějí hrát?